Paušální daň

Od 1.1.2021 bude zavedena paušální daň 

Základní principy paušální daně jsou následující:

• paušální daň je určena jen pro OSVČ (nikoli však pro společníky v.o.s. či komplementáře k.s.)
• OSVČ oznámí, že vstupuje do paušálního režimu – pro rok 2021 je nutné toto oznámení učinit nejpozději do 10.1.2021. Vstup do paušálního režimu se oznamuje na formuláři „oznámení o vstupu do paušálního režimu“ 25 5255 Mfin 5255 vzor č. 1, který je možné vyplnit také pomocí webové aplikace
• z paušálního režimu lze dobrovolně vystoupit od 1. ledna dalšího roku
• předpoklady pro uplatnění paušálního režimu budou od 1.1.2021 upraveny v § 2a zákona o daních z příjmů (např. se nesmí jednat o plátce DPH a příjmy ze samostatné činnosti dle § 7 ZDP za předchozí rok nepřesáhly 1 mil. Kč)
• paušální daň se za příslušný rok uplatní za podmínek uvedených od 1.1.2021 v § 7a ZDP – např. se za rok 2021 neuplatní u OSVČ, která bude mít v roce 2021 příjmy ze závislé činnosti (s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou či příjmů osvobozených)
• OSVČ v paušální režimu platí do 20. dne příslušného kalendářního měsíce paušální zálohu; tato paušální záloha se platí finančnímu úřadu, a to na účet určený k platbě paušální daně. Účet pro platbu paušální daně je tvořen předčíslím 2866.
• paušální záloha (v roce 2021 ve výši 5.469 Kč) je součet:
  • zálohy na DPFO ve výši 100 Kč
  • zálohy na důchodové pojištění…min záloha (ta v roce 2021 činí 2.588 Kč) navýšená o 15 %, tedy o 388 Kč na 2.976 Kč;
  • zálohy na zdravotní pojištění (ta v roce 2021 činí 2.393 Kč

Pro řadu OSVČ může být uplatnění paušální daně velkým administrativním zjednodušením. Velkou administrativní výhodou – ovšem jen při splnění podmínek pro stanovení daně ve výši paušální daně podle § 7a zákona o daních z příjmů – je, že OSVČ:

• bude pouze platit finančnímu úřadu paušální zálohu
• nebude podávat daňové přiznání a platit samostatně daň z příjmů fyzických osob
• nebude podávat přehledy na sociální a zdravotní pojištění
• nebude samostatně platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění a ani je nebude ročně vyúčtovávat.

Na druhou stranu nelze k paušální dani přistupovat tak, že by daná osoba neměla žádné evidenční povinnosti a že by ji nemohl finanční úřad ohledně daní z příjmů kontrolovat. Také má uplatnění paušální daně některá úskalí a komplikace – např. pokud se OSVČ stane plátcem DPH nebo překročí roční hranici příjmů z podnikání podle § 7 ZDP 1 mil. Kč (v těchto případech jednak bude muset podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění a doplatit daň a pojistné a navíc dojde k ukončení paušálního režimu) nebo se stane zaměstnancem (v tomto případě nedojde k ukončení paušálního režimu, ale vznikne povinnost podat daňové přiznání a přehledy na sociální a zdravotní pojištění a doplatit daň a pojistné).

Výhody paušální daně:

• minimální administrativní náročnost (ovšem jen za předpokladu, že budou dodržena pravidla paušálního režimu a uplatnění paušální daně)
• lepší důchodové zabezpečení – pouze pro některé případy a v tomto případě vzrostou celkové odvody daně z příjmů a pojistného na sociální a zdravotní pojištění
• nižší odvody daně z příjmů a pojistného na sociální a zdravotní pojištění – pouze pro některé případy a v tomto případě bude OSVČ mít horší důchodové zabezpečení. Důchodové zabezpečení by si OSVČ mohla vylepšit pouze samostatným dobrovolným důchodovým pojištěním, což je poměrně administrativně náročné – této problematice se podrobně věnuje dodatek k webináři Paušální daň.

Paušální daň budou chtít pochopitelně  uplatnit OSVČ nejen kvůli snížení administrativy, ale některé i kvůli snížení odvodové zátěže. U některých OSVČ bude paušální daň přinese o něco vyšší odvodovou zátěž, u některých však může daňovou zátěž poměrně výrazně snížit.

Výhoda či nevýhoda paušální daně bude záležet na podmínkách konkrétní OSVČ – např. u OSVČ s ročními příjmy 800 tis. Kč, která dosud uplatňuje výdaje procentem s příjmů (tzv. paušální výdaje) a uplatňuje pouze slevu na poplatníka, by paušální daň přinesla roční úsporu cca 33 tis. Kč (při uplatnění výdajů ve výši 60 % příjmů) či 84 tis. Kč (při uplatnění výdajů 40 % příjmů); současně by se ovšem této OSVČ snížilo budoucí důchodové pojištění. Pokud by ve stejném případě (příjmy 800 tis. Kč, uplatnění slevy na poplatníka) byly uplatňovány dosud procentuální výdaje 80 % příjmů, tak by naopak odvodová zátěž stoupla cca o 6 tis. Kč ročně.

K výpočtu daňové výhody či nevýhody paušální daně v porovnání se zdaněním (a hlavně s odvody pojistného) ve standardním režimu připravilo MF kalkulačku. Kalkulačka obsahuje bohužel chybu, když paušální daň roku 2021 porovnává s minimální výší odvodů za rok 2020 – pro správný výsledek je tedy nutné (v případech, kdy OSVČ platí minimální výši záloh na sociální i zdravotní pojištění a v kalkulačce se zaškrtne u obojího pojistného minimum) výhodu paušální daně zvýšit o 1.020 Kč.

Propočty daňové úspory paušální daně pro rok 2021 vycházejí z dosud platné částky slevy na poplatníka 24.840 Kč. Poslanci však schválili 20.11.2020 zvýšení slevy na poplatníka pro rok 2021 (v rámci daňového balíčku 2021) na úroveň průměrné mzdy roku 2019, což by podle odůvodnění předkladatele tohoto návrhu měla být částka 34.125 Kč. Toto zvýšení slevy na poplatníka (v případě schválení daňového balíčku 2021) může výhodu paušální daně pro rok 2020 snížit až o 9.285 Kč.

MF paušální daň komentovalo v tiskové zprávě aktualizované dne 1.12.2020.

ZDROJ